Aero Blog Letecká škola Vyhlídkové lety Pronájem letadel O Aeroklubu Kontakt
cz en

Plachtění v horách

Plachtění v horách je něco úplně jiného než v rovině. Kluzák se často pohybuje v blízkosti země, termika je intenzivnější a turbulentnější, výběr ploch k přistání je často velmi omezený. Plachtění v horách je proto velmi náročnou disciplínou. Na počátku července jsme do hor vyrazili i my.

Sobota: 4.7.  – Hurá na Slovensko.

Na start se postavily kluzáky Ventus (YA) s Honzou Koťanem, LS6 (F5) s Petrem Malčekem,  Shark (TJ) s Tomášem Malíkem a EB-28 (NA) s posádkou Kučírek- Kantor.

Už odlet byl nestandartní. První kumuly byly až už Žďáru, dali jsme si tedy aerovlek do 1200 metrů a klouzali a klouzali až k prvním mrakům. Pak už to šlo dobře až skoro k Prostějovu. Haná ale není krajina plachtařům příznivá. V placatém úvalu kumuly skoro nebyly a jejich základny byly proklatě nízko. Opatrně jsme se posouvali po oblouku Prostějov- Olomouc-Přerov-Bystřice pod Hostýnem. TJ měl dost problém se na konci roviny vydrápat do valašských hor. V Beskydech se počasí umoudřilo, kumulů přibylo, základny se zvedly. Přes Povážkou Bystricu a Rajec jsme přeskočili k Martinské Holi a z ní až na velkou Fatru. YA a NA  byli vepředu, vyrazili po Nízkých Tatrách, ale za chvíli hlásili, že na východě se oblačnost slévá do temné deky. YA se otočil u Brezna, NA u Helpy a poslední dva členové expedice na začátku Nízkých Tater.

Cesta zpět probíhala celkem bez problémů až k Hostýnu. Haná nás opět přivítala nedostatkem kumulů a poklesem základen. Opatrně jsme poskakovali od mráčku k mráčku, až jsme konečně u Plumlova zabrali pořádný stoupák do 2000 m. Cesta domů byla bez dalších rušivých momentů. Protože jsme byli u Brodu neobvykle brzo, vyrazili jsme ještě kousek na západ. Ale od západu se blížil déšť, takže jsme se pokorně vrátili na domovské letiště.

Celkový výsledek byl potěšující:

Koťan: 726 km

Kučírek- Kantor: 740 km

Malík: 649  km

Malček: 626 km.

 

Trasa letu YA

 

Pondělí  5.7. – Přejezd do Rakouska

Dvojce Koťan – Malček dnes vyráží se svými kluzáky do Rakouska, na letiště Timmersdorf ve Štýrsku (www.segelflug.at).

Cesta plánovaná na necelých 5 hodin se výrazně protáhla. Jednak díky COVID kontrolám na hranicích a jednak díky zácpě ve Vídni.

Timmersdorf je krásné malé letiště u stejnojmenné vesnice.  Hangár stojí skoro na návsi, okolo dráhy se pasou krávy.

 

Úterý 6.7. – Po hřebeni Alp

Natěšeni skládáme své stroje a po prostudování různých meteopředpovědí hrdě plánujeme trať Zimmersdorf- Murzzuschlag- Kufstein- Timmersdorf.

V 11 hodin nás vlekař vypíná na skále nad letištěm, chvilku kroužíme a vyrážíme na trať. Kumulů je zatím málo, většina stoupáků je v čisté (tj. termice bez oblačnosti). Opatrně se prokousáváme k první otočce. Mezitím na horách naskákaly kumuly a let získává na dynamice. Od otočky se vracíme k letišti Trieben, a dále na Niederöblarn. Jenže dál po trati už mraky nejsou. Děláme vlevo v bok, přeskakujeme hřeben Tauern a pokračujeme přes Mauterndorf a  Lienz-Nikolsdorf na italské hranice. Zde se otáčíme a vracíme se zpět. Kumulů je hodně, ale stoupáky berou jen v nejvyšší třetině kopce. Krachovat ve výšce 2200 m je neobvyklý zážitek. Pracně se zdviháme do výše vrcholků skal a pokračujeme zpět do Timmersdorfu.

Dokluzové počítače jsou nám dnes k ničemu. I když jsme si vzali rezervu 800 metrů, dvakrát jsme museli dobírat. Timmersdorf je totiž v údolí a všude okolo jsou hory přes 2000m. Po téměř osmi hodinách letu konečně přistáváme v Timmersdorfu.

 

Trasa letu F5

 

 

 

Středa 7.7- A ještě jednou

Německo, ČR i severní Rakousko zalila okluzní fronta a prší. Naštěstí se fronta  zastavila o hlavní hřeben Alp, necelých 10 km od Timmersdorfu. Na letišti svítí sluníčko, a piloti se připravují na přelety. Opět plánujeme přes 500 km. Startujeme v 11 hodin a stoupáme nad odletovou skálou. První otočka je opět Murzzuschlag. Poučeni ze včerejška letíme více severem po skalách. Přitom se pod levým křídlem rozlévá nekonečný oceán nízké dešťové oblačnosti.  Po otočení se vracíme k letišti a pokračujeme  po jižní straně hřebene Tauern. Mraků je dost, stoupáků taky. Poměrně svižně postupujeme k druhé otočce. Zde navazujeme na svah Gaital. Svah je krásně nafukovaný. Bez zatočení letíme 50 km na otočku na hoře Dobratsch a stejnou cestou zpět. 100 km bez zatočení průměrnou rychlostí přes 150 km/h!

Po otočení poslední otočky směřujeme zpět k Timmersdorfu. Svižný vítr na jednu stranu rozhání stoupáky, na druhou stranu nás výrazně urychluje. U města Tammsweg beru ze země třímetr, který mě vynáší do 3400 m. Dokluz po větru je pak už jen příjemnou jízdou po hřebeni Tauern.

 

 

 

Vlevo pod křídlem vystupuje Dachstein z oblačnosti okluzní fronty. Před letadlem je přitom krásná dokluzová řada.

 

Záznamy z letů jsou k nalezení na https://www.cpska.cz/public/index3.php?lpg=sezlet&force_set=1&load_pg=_page_sezlet.php&order_by=&cpstype=int&obdobi_rok=2021&filtr=clubs&filtr_clubs=25&filtr_pilot=all

Album s fotografiemi na 

https://akletnany.rajce.idnes.cz/Rakousko_-_Timmersdorf/