Letadlem do Zell am See a rakouských Alp

Proč zrovna do Alp? Alpy jsou pro nás jednou z nejkrásnějších částí Evropy - zvlátě pak z letadla, kde vyniknou úžasné scenerie skalnatých hřebenů a hlubokých údolí. U většiny pilotů se navíc perfektně doplňují dva koníčky (a bohužel žádné jiné): lyžování a létání. Máme tedy k horám velmi blízký vztah.

Plánování cesty do Alp

Do Alp jsme se chtěli podívat už začátkem léta s C-172RG, jen na otočku na letiště Niederoblarn (LOGO). Bohužel nám s Radimem tehdy nepřálo počasí a tak jsme doletěli jen do Salzburku. Odtud jsme se vraceli tentýž den odpoledne, po spláchnutí bouřkovým pásmem.

Tentokrát jsme tedy naplánovali výlet rozsáhlejší jak časově, tak obsazením. Očekávali jsme naplnění 2 - 3 letadel na čtyřdenní výlet od pátečního rána do pondělního večera. Jenom jsme doufali že nám bude přát jak technika, tak počasí po cestě a především v Alpách.

Cestu do Alp jsme z Prahy Letňan plánovali přes krásné letiště na břehu Dunaje Vilshofen s krátkou zastávkou a poté přímo přes střed letiště Salzburg v 5000 stopách přes Bad Reichenhall do prvních Alpských údolí.

Den odletu z Prahy

Samozřejmě spousta věcí nevyjde přesně podle plánu a tak jsme se postupně dozvídali kdo v který den nedostal volno z práce a na který meeting nutně musí dorazit :-) Nakonec tak na výlet zbylo 5 lidí, dva z nich piloti, a do Alp jsme určili C-172RG OK-LTA a dvoumístnou Z-142 OK-NOK. Kamarád z Hradce Králové nedostal v pátek dopoledne volno a proto jsme se rozhodli mírně poupravit plán cesty - C-172 poletí dopoledne do Vilshofenu, Z-142 odpoledne zaletí do Hradce Králové vyzvednout posledního, a kolem 17:00 SELČ se ve Vilshofenu sejdeme na závěrečný úsek cesty.

Na mě připadla cesta Z-142 do HK - cesta tam bez plánku v naprosté pohodě za 35 minut. Cesta z HK do Vilshofenu plánovaná přímo přes střed základny Čáslav byla také bezproblémová, vojenští řídící si nás znuděně předávali po prázdném pátečně-odpoledním nebi. Při průletu nad letištěm Zbraslavice jsme se mohli kochat krásou akrobacie kluzáků na v té době pod námi probíhajícím akrobatickém soustředění.

Letiště Vilshofen, od severu schované za hřebenem přímo na břehu Dunaje, nás uvítalo pokynem pro přímé přiblížení na dráhu 12. Ještě na finále se nám ozvali kolegové z C-172 na stojánce, jestli chceme vypínat, nebo můžeme rovnou pojíždět na vyčkávací pro vzlet. S ohledem na čas a především na zavírací dobu letiště v St. Johann (17:00 UTC) jsme rozhodli hned pokračovat dál. Přistávací poplatky ve výši cca 11 Euro za nás předem uhradila posádka C-172.

Letiště Vilshofen (EDMV):

• Dráha: 12 x 30; 1 138 metrů; zpevněná
• Poplatky: 11 Euro
• Frekvence: 119.17

Odlet na Salzburg

Rolujeme na dráhu, vpravo za vedoucí C-172, vzájemně si potvrzujeme připravenost na vzlet. Cestou k Salzburgu poznáváme v čem je které letadlo lepší - zatímco vzlet a stoupání musím s Z-142 celé na půl plynu, jakmile se dostaneme do vodorovného letu, projevuje se výrazně menší odpor rychlejší Cessny se zatahovacím podvozkem. K Salzburgu letíme podle podaného plánku, rychlostí okolo 200 km/h, respektive 105 knots ve výšce 5 000 ft.

Pár minut po přechodu na München Information a ještě velmi vzdáleni od TMA Salzburg dostáváne pokyn pro přechod na Salzburg Radar. Potvrzují bez námitek naši trasu na bod SEEKIRCHEN, přes střed letiště a dále na WHISKEY. Bohužel nám Radar oznamuje, že omezený prostor ED R 142, ležící v prvním údolí po naší trase, je aktivovaný. Stoupáme tedy do výšky 7000 stop a pokračujeme přes Salzburg na naše cílové letiště v St. Johann Im Tirol.

Až k letišti zůstáváme na frekvenci Salzburg Radar. Popřechodu na St. Johann INFO dostáváme strohou informaci "Runway 31 on own discretion", tuto větu pak AFIS opakuje při každém našem hlášení. Z-142 ještě před přistáním udělá pro pobavení místních průlet na dráze 13 - kdo si má to pořadí čísel pomatovat :-)

Sankt Johann In Tirol

A jsme tu - krásné letiště v alpském údolí se 750 metrů dlouhou zpevněnou dráhou a výbornou restaurací. Po občerstvení vyrážíme do kempu, kde bychom měli na následující dvě noci rozbít stany. Recepce kempu je sice zavřená, na baru však radí rozložit stany na volné místo a placení zařídit až zítra. Poslechneme a po zabydlení se do baru vracíme. Od milé servírky se dozvídáme spoustu informací o Sankt Johanu a dostáváme pozvání na zítřejší festival v místních kasárnách.

Letiště Sankt Johann (LOIJ):

• Dráha: 13 x 31, 750 metrů, zpevněná
• Poplatky: 15 Euro/přistání, 6 Euro / noc
• Frekvence: 120.350

Zell am See

Do Zell am See jsme původně plánovali, s ohledem na krátkou dráhu a výkonnost C-172 RG, výlet jen pro dva s Z-142. Nakonec jsme však do Alp dorazili jen v pěti lidech a tak sedáme dva do Z-142, tři do C-172 a letíme. Cestou do Zell am See si všímáme neuvěřitelného provozu všude okolo a především poblíž nasvícených alpských strání - mix všech uživatelů vzduchu, letadel, kluzáků a především spousty paraglidistů.

Po zajímavém přiblížení dle publikovaných map, při kterém, v letu několik metrů od kopců uzavírajících údolí, místy doslova kličkujeme mezi paraglidisty, dosedáme na krátkou runway na letišti Zell am See.

Letiště Zell am See (LOWZ):

• Dráha: 08 x 26; 660 metrů (pozor, dráha 26 pro vzlet jen 540!!); zpevněná
• Poplatky: 19 Euro
• Frekvence: 119.7

Po zaplacení poplatků začínáme šplhat na nejbližší kopec - Schmitten :-) První část cesty ještě jedeme lanovkou, ale zbytek na 2000 metrů vysoký vrchol, známe startoviště PG, už je na našich nohou. Cestou sledujeme spoustu vleků kluzáků, zjevně najisto, závidíme. Vysíláme Honzu otestovat vodu v jezírku vytvořeném pro zimní zasněžování, po jeho potvrzení teploty si užíváme jeden z nejskvělejších relaxů cesty.

Odlet z Zell am See s Cessnou je asi nejnáročnější částí celého výletu - mírně fouká a je využívána dráha 26, která disponuje TORA pouze 540 metrů (v blízkosti dráhy se nachází golfové hřiště se vzrostlými stromy). Najíždím na úplný konec dráhy, na brzdách nastavuji nejvyšší výkon a jdu na to. Stromy přelétáme v dostatečné, přesto nepříliš příjemné, výšce. Rozhodně bych se tu nechtěl ocitnou s plnou Cessnou.

Cestou do St. Johann stoupáme do hladiny 100 abychom si užili plnou scénerii Alp (okolní kopce mají cca 8 500 stop). V St. Johann zjišťuji že vyklesávání z téhé výšky je s Cessnou opravdu nuda. Na letišti si půjčujeme městská kola (5 Euro na den), vyrážíme do sprchy a na festival v kasárnách, kde plánujeme zapadnou mezi místní. Po příchodu zjišťujeme že plán nebude tak jednoduchý - všichni na festivalu jsou v místních krojích (návštěvníci), nebo v uniformách (plukovník nám trhal lístky a desátnící roznáší desítky).

Návrat do Prahy

V neděli se probouzíme zdravě kolem poledne. Na základě meteorologické situace se rozhodujeme raději zahájit ústup zpět do ČR. Panují obavy, abychom nebyli uvězněni studenou frontou v Alpách po zbytek týdne, což by nemuseli přijmou vřele naši zaměstnavatelé.

Po motorové zkoušce vyměňujeme jednu svíčku na Z-142. Naštěstí jsme byli připraveni a veškerý materiál a nástroje jsme vzali ssebou. Telefonicky si ověřeujeme dostupnost a cenu AVGASu na 10 minut vzdáleném letišti Kufstein (LOIK). Ze St. Johann vzlétáme samostatně a do skupiny se řadíme až cestou.

Letiště Kufstein (LOIK):

• Dráha: 05 x 23; 800 metrů; tráva
• Poplatky: 12 Euro, AVGAS: 2.70
• Frekvence: 122.375

Na okruhu travnatého letiště Kufstein obdivujeme 3 vysoké stavební jeřáby vztyčené přímo v ose asi 200 metrů před prahem dráhy. Po přistání zjišťujeme samozřejmě zcela jiné podmínky AVGASu než byly prezentovány po telefonu. Avgas za 2.70 a chybějící platební terminál nebyl nejpříjemnějším překvapením. Dáváme dohromady poslední zbývající Eura za která nakupujeme co jde a rozhodujeme se pro návštěvu dalšího letiště - německého Eggenfeldenu.

Letiště Eggenfelden (EDME):

• Dráha: 26 x 08; 1 300 metrů; zpevněná
• Poplatky: 8 Euro
• Frekvence: 120.30

Pokračujeme na letový plán do Eggenfeldenu, kde plníme palivo při sledování probíhajících výsadků a akrobacie s Extrou. Po odletu se loučím s Z-142, která pokračuje do Letňan přes Hradec Králové a sám pokračuji na Plzeň Letkov a po předání Honzy do rukou přítelkyně pak domů do Prahy Letňan.